trvalka obrazek

Helleborus × hybridus

čemeřice zahradní

čeleď: Ranunculaceae

Nároky na pěstování

Slunce až polostín

Půda svěží, čerstvá

Stanovištní okruhy: B2, FR2, GR2

Mrazuvzdornost USDA:
Z5 a vyšší

Helleborus × hybridus je souhrnný název pro řadu složitých, několikanásobných kultivarů a hybridů vzniklých křížením především Helleborus orientalis (čemeřice východní) s Helleborus odorus, jejíž zelenožluté květy přispěli do šlechtění nejen barvou květů, ale také jejich vůní a Helleborus torquatus cennou zejména pro šlechtění plnokvětých forem. První dvě plnokvěté formy Helleborus torquatus byly nalezeny v roce 1971 v Černé Hoře a později pojmenovány jako kultivary 'Dido' a 'Aeneas', které dali základ plnokvětým formám Helleborus × hybridus.

Mnoho kříženců je dnes prodáváno pod názvem Helleborus × hybridus s krátkým dodatkem „tečkovaný“, „picotee okraj“ nebo „sasankovitá forma“, důvodem je nepřeberné a stále narůstající množství variet. Čemeřice se totiž velmi ochotně kříží a množí pomocí semen.

Obecně lze říci, že čemeřice zahradní je stálezelená trvalka, která vytváří poněkud dřevnaté, pomalu se rozrůstající trsy. Kožovité, tmavě zelené listy měří až 40 cm a jsou složené z 5-11 dlanitě uspořádaných, elipčitých, zubatých lístků. Květní lodyhy nesou čtyři až pět květů, které vykvétají koncem zimy až začátkem jara. Barevná paleta květů je opravdu široká – od čistě bílých přes odstíny žluté, růžové až po purpurově červené, švestkové a břidlicově skoro černé odstíny. Téměř ve všech barvách existují plnokvěté, sasankovité formy, kropenaté, tečkované, žíhané či s tzv. picotee okrajem (tenký, odlišně zbarvený okraj květu).

Helleborus × hybridus roste nejlépe v polostínu, v živných, dobře propustných půdách bohatých na organickou složku. Aktivně produkuje semena a je poměrně lehké vypěstovat semenáčky.

Kultivary Helleborus × hybridus