Zahrady Rosemary Verey – Barnsley House a Little House

Zahrady Rosemary Verey – Barnsley House a Little House hlavní obrázek

Jméno Rosemary Verey právem zaznívá mezi největšími dámami britského zahradničení jako jsou Gertruda Jekyll, Vita Sackville-West, Beth Chatto či Margery Fish. Ze zahrady kolem jejího rodného domu, Barnsley House, si odnesla inspiraci řada zahradníků, prostých lidí, kteří zakládali své vlastní zahrady, ale i známých osobností jako Sir Elton John či britský princ Charles, který si k Rosemary přišel pro rady při budování své zahrady Highgrove.

Zahrady Rosemary Verey - Barnsley House

Barnsley House zdědili manželé Rosemary a David Vereyovi v roce 1951 a krátce poté začala Rosemary budovat zahradu, která se dodnes těší velké oblibě.

Rosemary Verey vystudovala ekonomii, ale jako většina žen v té době se vzdala kariéry a vychovávala své čtyři děti a starala se o usedlost Barsley House, kterou zdědili po manželově rodině na počátku 50. let. Rosemary se rozhodla skoro 1,5 ha zahradu u Barnsley House vytvořit sama a začala opravdu od píky. Po večerech četla knihy, hodně cestovala a při návštěvách zahrad si vždy zapisovala nápady a inspirace, které poté využívala pro svůj design. Jedním z příkladů může být snad nejslavnější prvek ze zahrady Barnsley House, Laburnum Walk (angl. štědřencový tunel) s podsadbou fialově kvetoucích okrasných česneků, který byl inspirován podobným prvkem, avšak v mnohem větším měřítku, v zahradě Bodnant Garden.

Zahrady Rosemary Verey - Barnsley House

Dnešní podoba Laburnum Walk (angl. štědřencový tunel) po renovaci. Mladé rostlinky štědřence (Laburnum) se šplhají vzhůru po konstrukci a nasazují první květy. Podsadba je stále stejně okouzlující, mezi pryšci odkvétají červené tulipány (Tulipa) a fialové česneky (Allium) se je chystají vystřídat.

Jelikož manžel Rosemary, David, byl architekt a historik se smyslem pro čisté křivky a průhledy, základní kostra zahrady reprezentuje velmi architektonický přístup, který zjemňují barevné výsadby trvalek a jarních cibulovin. Právě cit pro kombinace rostlin vynesl Rosemary její slávu oceněnou nejen v Británii společností Royal Horticultural Society (angl. Královskou zahradnickou společností), ale i v Americe. Přínos Rosemary Verey pro britské zahradničení však sahá daleko za krásné trvalkové výsadby, byla to právě ona, kdo znovuobjevil tzv. potager (z francouzštiny, vyslovuje se [potažer]; okrasná zeleninová zahrádka). Její potager u Barsley House na jaře zdobí záplavy cibulovin, které později vystřídají saláty, ředkvičky, ale i květiny k řezu do vázy, vše vysázené v pravidelných tvarech lemovaných nízce střiženým zimostrázem (Buxus). Inspirací prý pro Rosemary byla obrovská okrasná zelinářská zahrada na zámku Villandry ve Francii.

Panství ze 17. století doplňují také drobné stavby v zahradě, jako například neoklasicistní templ u jezírka s lekníny, který by snad mohl připomínat prvek z Brownovského krajinářského parku, avšak všechny prvky v zahradě Barnsley House jsou v mnohem menším měřítku, citlivě zasazené mezi rozkvetlé záhony, takže celá zahrada působí velmi rodinně. Právě tento přístup byl inspirací pro mnoho Britů, kterým své poznatky Rosemary zprostředkovávala skrz prakticky, ale poutavě napsané knihy zejména v 80. a 90. letech.

Zahrady Rosemary Verey

Posezení u formálního jezírka s lekníny, v jehož čele se nachází neoklasicistní templ.

Rosemary Verey zemřela v roce 2001 ve věku 82 let a několik let po její smrti byl Barnsley House s přilehlou zahradou přeměněn na hotel. O zahrady se doposud stará vrchní zahradník, Richard Gatenby, který se pomáhal starat o zahradu v posledních letech života Rosemary. Před dvěma lety se odhodlal vykopat staré, přerostlé štědřence (Laburnum) vytvářející ikonický tunel a vysadit nové. Zahrada se jistě s léty mění a zdálo se mi, že je vidět, že již neslouží 6-ti členné rodině, ale hotelovým hostům, čímž asi ztratila kousek intimnosti a osobitého detailu. Při návštěvě vesničky Barnsley, kde se zrovna konal zahradní festival a bylo otevřeno několik rodinných zahrad, jsem samozřejmě musela zvědavostí nakouknout do každé z nich. To jsem ale netušila, že na mě čeká velké překvapení. Schovaná za vysokým habrovým plotem, který v tuhle roční dobu měl tu šťavnatě limetkovou barvu, skrývala se zahrada Little House, kdysi navržená pro Arthura Reynoldse jeho blízkou přítelkyní a sousedkou Rosemary Verey. Když manželé Paul a Yvonne Bennettovi koupili Little House se zarostlou zahradou netušili, co opuštěný pozemek skrývá. Až jednou listovali knihou Rosemary Verey, která vyobrazovala plány zahrad, které navrhla a zjistili, že jeden z plánů vyobrazuje jejich zahradu. Pomalu začali s citlivým střiháním keřů, odhalováním kostry zahrady a rekonstrukcí některých prvků.

Zahrady Rosemary Verey-Little House

Lehce zanořený, formální parter před průčelím domu Little House zdobí hlavně střihané plůtky zimostrázu (Buxus) a střihané koruny jeřábů (Sorbus).

Zahrada u Little House dnes vypadá úžasně! Vlastně když jsem vešla, dýchla na mě přesně ta atmosféra, o které jsem mnohokrát, v souvislosti se zahradním designem Rosemary Verey, četla. Snad to bylo to rodinné prostředí, lidské měřítko a všudypřítomná láska k zahradě, která se u mě prostě v hotelu Barnsley House nedostavila, že mě tato zahrada naprosto pohltila.

Z ulice se projde habrovým živým plotem na úzký chodníček vedoucí podél domu, lemovaný zimostrázovými koulemi a stínomilnými výsadbami, který vede k formálnímu parteru v čele domu. Pravidelnému uspořádání vymezenému nízkým stříhaným buxusem vévodí vodní prvek a průčelí domu orámované stříhanými špalíry jeřábů (Sorbus). Parter je oproti zahradě mírně zapuštěný a na hlavní plochu trávníku vede několik kamenných schodů zvýrazněných kamennými květináči a střihanými keři.

Na velkém trávníku se poprvé nadechnete, cítíte pocit velké, prostorné zahrady lemované barevnými výsadbami, kterým v tuhle roční dobu vévodili červené tulipány (Tulipa), modré pomněnky (Myosotis), petrklíče (Primula) či limetkově zelené pryšce (Euphorbia). Dlouho tu však nevydržím, protože mě to táhne na terásku u domu, kde je velký kruhový, dřevěný stůl a mnoho hliněných květináčů s různými rostlinami. Tento prostor je také mírně zapuštěný, tak příjemně, že když sedíte u večeře obklopuje vás výsadba na zídce v úrovni očí.

Zahrady Rosemary Verey-Little House

Rodinné posezení u domu je mírně zapuštěné stejně jako parter.

Nemůže chybět zeleninová zahrádka, kterou také protíná živý tunel, tentokrát z tvarovaných jabloní. Raší rebarbora, roste cibule a ředkvičky by se pomalu dali sklízet. Mezi těmi chuťovkami klidně kvetou tmavě červené roztřepené tulipány a pomněnky.

V nejvzdálenější části zahrady je malý sad a květinová louka, skrz kterou se loudám zpátky k domu. Odsud musím zase mírně po schodech dolů ke kruhovému jezírku, které obklopuji v kruhu vysázené, střihané lípy s hustou výsadbou právě kvetoucího pomněnkovce (Brunnera). Vracím se a chápu, proč se v zahradách Rosemary Verey inspirovala celá generace Britů, kéž by tak u nás chtěl někdo inspirovat všechny zatvrzelé „tůjomily“.

Zahrady Rosemary Verey-Little House

Kruhové jezírko zvýrazňují v kruhu vysázené lípy s podsadbou pomněnkovce (Brunnera macrophylla).

Sdílet příspěvek
FacebookPinterestGoogle+TwitterShare

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*