Hyssopus officinalis pochází z jižní Evropy, na východ zasahuje až po Kavkaz a Írán. Roste na skalnatých svazích a suchých kopcích v nadmořských výškách až 2200 m. n. m.
Izop lékařský je polokeř, a proto mu podobně jako levanduli dřevnatí báze, nezatahuje úplně jako pravá trvalka. Proto se nesmí na jaře stříhat až u země. Na stoncích vyrůstají úzké, čárkovité listy, které mají zelenošedou barvu a jsou velmi aromatické. Po usušení však aroma rychle vyprchá, a proto se doporučuje do vaření přidávat yzop čerstvý. Květy jsou většinou modravé, ale mohou být růžové nebo bílé.
Hyssopus officinalis se pěstoval už od raného středověku hlavně v klášterních zahradách, u nás dokonce bylo poprvé zaznamenáno zplanění již v roce 1819. Vyžaduje sušší, dobře propustné půdy na plném slunci.
subsp. aristatus má výrazně kompaktnější habitus oproti původnímu druhu. Dosahuje výšky do 30 cm. Kvete modře a velmi bohatě. Díky menšímu vzrůstu se hodí i do skalek.
