Brownovský krajinářský park s řadou trvalkových překvapení

Brownovský krajinářský park s řadou trvalkových překvapení hlavní obrázek

V Anglii se letos slaví velké výročí jednoho z největších krajinářských architektů v britské historii vůbec, Lancelota “Capability” Browna, který se narodil přesně před 300 lety. Po všech formálních, barokních a renesančních stylech přinesl tehdy úplně nový koncept zahrady, tzv. krajinářský park. Vyznačuje se rozsáhlými, lehce zvlněnými, travnatými plochami, lemovanými skupinami stromů a často doplněnými rozsáhlou vodní plochou imitující přírodní jezero. Brownovy parky vypadají jako dokonalá, přirozená krajina, přesto jim ale předcházely rozsáhlé terénní úpravy, a to bez moderní těžké techniky, kterou máme k dispozici dnes. Jezera byla ručně hloubena, vzrostlé stromy byly dobývány rýči a pomocníci pobíhali s maketami stromů pro Brownovu představu finálního obrazu. O Brownově přínosu by se dali psát slohy, já vás dnes ale chci vzít na návštěvu do jedné z jeho prvotřídních, dodnes velmi zachovalých a historicky chráněných zahrad – Harewood, na severu Anglie.

Velkou část krajinářského parku vytvořeného Lancelotem Brownem můžete pozorovat z italské, formálně uspořádané terasy, která byla vytvořena zhruba o 70 let později, v roce 1848. První, co Vás upoutá (tedy pokud jste trvalkoví maniaci jako já), je dlouhý trvalkový záhon táhnoucí se podél paty domu Harewood. Druhově rozmanitý, na první pohled velmi pestrý záhon v sobě skýtá vnitřní uspořádanost, která jen přispívá celkovému, velmi přirozenému a lichotivému vzhledu.

Brownovský krajinářský park s řadou trvalkových překvapení

Dlouhý trvalkový záhon podél formální, italské terasy.

Záhon, jehož záda tvoří zeď z přírodního kamene, je pečlivě odstupňovaný od nízkých druhů lemujících přímý chodník přes střední, “výplňové” trvalky až po ty vysoké v pozadí záhonu. Horizontálně stojí za povšimnutí pravidelné opakování zejména obrubových trvalek – modrofialové šanty (Nepeta) a stříbrného čistce (Stachys byzantina). Jako každý správný trvalkový záhon, ani tento nepostrádá texturovou variabilitu. Mezi amorfními druhy (již zmiňovaná Nepeta, Penstemon či Lathyrus), které záhonu přináší jiné kvality jako je třeba barva či vůně, můžeme najít velmi strukturální trvalky jako například modrý bělotrn s kulovitými květenstvími (Echinops) nebo výrazně vertikální topolovky (Alcea), divizny (Verbascum chaixii) či žlutě kvetoucí badily (Sisyrinchium striatum).

pravidelné opakování zejména obrubových trvalek - modrofialové šanty (<em>Nepeta</em>) a stříbrného čistce (<em>Stachys byzantina</em>)

Pravidelné opakování zejména obrubových trvalek – modrofialové šanty (Nepeta) a stříbrného čistce (Stachys byzantina) dodává záhonu rytmus a řád.

Úžasná kombinace popínavého plaménku (Clematis), vertikálních svíček divizny (Verbascum chaixii) a netradičního kultivaru rozrazilu (Veronicastrum virginicum 'Pointed Finger') s jeho horizontálními květenstvími.

Úžasná kombinace popínavého plaménku (Clematis), vertikálních svíček divizny (Verbascum chaixii) a netradičního kultivaru rozrazilu (Veronicastrum virginicum 'Pointed Finger') s jeho horizontálními květenstvími.

Při bližším pohledu je vidět, že záhon je velmi druhově pestrý: šanty (Nepeta), jiřinky (Dahlia), dračíky (Penstemon), plamenky (Phlox), zvonky (Campanula) či vysoké topolovky (Alcea).

Při bližším pohledu je vidět, že záhon je velmi druhově pestrý: šanty (Nepeta), jiřinky (Dahlia), dračíky (Penstemon), plamenky (Phlox), zvonky (Campanula) či vysoké topolovky (Alcea).

Zbytek italské terasy, která je označována za jednu z nejkrásnějších viktoriánských formálních teras v Británii, tvoří úhledně střižené, nízké, živé plůtky z buxusu v kombinaci s nízce střiženým trávníkem a kvetoucími letničkami. Terasu navrhl architekt Sir Charles Barry, známý především jako architekt budovy House of Parliament v Londýně. Bez fontány by to nebyla formální terasa, a tak tu najdeme hned tři – jednu větší, centrální, s bronzovou sochou Orphea, která však byla přidána až v roce 1984, a dvě menší postranní fontány.

Pohled na Harewood House a viktoriánskou, formální zahradu nazvanou Italian Terrace.

Pohled na Harewood House a viktoriánskou, formální zahradu nazvanou Italian Terrace.

Přímo pod touto italskou terasou se podél 4,5 m vysoké zdi táhne exotický, trvalkový záhon plný teplých barev a tropických rostlin, tzv. Archery Border (angl. Lukostřelecký záhon). Lukostřelecký proto, že tento 100 m dlouhý, travnatý plácek byl původně využíván k nácviku střelby z luku. Odtud už se dolů k jezeru line mírně zvlněná, Brownovská krajinka.

Někdejší prostor pro nácvik lukostřelby je dnes osázen exotickým záhonem v červených, oranžových a žlutých tónech. V popředí dominují červeně kvetoucí krokosmie (<em>Crocosmia</em>) s jejich mečovitými listy, v pozadí se pak tyčí žluté divizny (<em>Verbascum</em>).

Někdejší prostor pro nácvik lukostřelby je dnes osázen exotickým záhonem v červených, oranžových a žlutých tónech. V popředí dominují červeně kvetoucí montbrécie (Crocosmia) s jejich mečovitými listy, v pozadí se pak tyčí žluté divizny (Verbascum).

Tím však překvapení této zahrady zdaleka nekončí, najít zde můžete tzv. Walled garden (angl. obezděná zahrada), která je dokonce straší než samotný dům a která dodnes slouží jako kuchyňská zahrada, nebo třeba Bird garden (angl. ptačí zahradu) s plameňáky, papoušky i tučňáky. Mojí pozornost maximálně upoutala tzv. Himalayan garden (angl. Himalájská zahrada), oáza klidu, svěžesti protékajícího potoka, zeleně kapradin a sem tam malých květů petrklíčů (Primula), popelivek (Ligularia) či divokých lilií (Lilium martagon).

Snímek z tzv. Bird Garden (angl. ptačí zahrady), kde můžete vidět nejen plameňáky.

Snímek z tzv. Bird Garden (angl. ptačí zahrady), kde můžete vidět nejen plameňáky.

Himalájská zahrada imituje divokost tamní přírody, na jaře zde kvete mnoho rhododendronů, později pak petrklíče, divoké lilie a další.

Himalájská zahrada imituje divokost tamní přírody, na jaře zde kvete mnoho rododendronů, později pak petrklíče, divoké lilie a další.

Záplavy vlhkomilných petrklíčů (<em>Primula</em>) kvetou podél koryta potoku.

Záplavy vlhkomilných petrklíčů (Primula) kvetou podél koryta potoku.

Na břehu potoka protékajícího Himalájskou zahradou rostou obří listy baroty <em>Gunnera</em>).

Na břehu potoka protékajícího Himalájskou zahradou rostou obří listy baroty Gunnera).

Sdílet příspěvek
FacebookPinterestGoogle+TwitterShare

One Reply to “Brownovský krajinářský park s řadou trvalkových překvapení”

  1. Dobrý den vážená paní Vlasáková,
    včera jsem objevil úžasný VEB Perenniculum. Ačkoli Vám nechci krátit čas čtením dlouhého komentáře, jak jste mi kápla do noty s trvalkami a s inspirací anglických zahrad, přece jen musím reagovat na „Brownovský krajinářský park“.
    Padesát let se snažím na naší rekreační chalupě s rozmanitým pozemkem přijít na kloub přírodnímu slohu. Proto jsem hltal tvorbu H. Reptona jehož dílo jsem za „bolševníka“ nemohl spatřit, tak jeho následovníků jako W. Ermannsdorfa ve Wörlitz, H. Pücklerovi v Muskau a Branitz a samozřejmě že u nás m. j . E. Silva-Tarouca a Š. Ambrózy-Migazzi. Však po některých velikánech krajinářství máme v zahradě pojmenovány vyhlídky a pěšiny.
    Podobně jste mi dostala i s uvedenou literaturou. V. Vaněk a F. Machala jsou v mé knihovně a díky naší (plzeňské) Vědecké knihovně jsem mohl nahlédnout i do děl Silva Taroucy a Camilla Schneidera i trvalkového krále Karla Foerstera.
    Chtěl jsem pro představu naší zahrady poslat fotografie, ale raději v příloze zkusím poslat nějakou stránku ze zahradnického albumu. Totiž téměř od založení zahrady ukládám fotografie některých partií spolu s myšlenkami, které mi k nim vedly, aby jednou následovník věděl na co navázat.

    S pozdravem a přáním hodně zdaru ve Vašem díle Jaroslav Faiferlík Plzeň

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*