Aquilegia vulgaris je domácím druhem u nás i v celé Evropě, od Velké Británie po západní Rusko. Roste ve světlých lesích či na loukách až do nadmořské výšky 1700 m. Nad přízemním trsem listů vyrůstají drátkovité, větvené stonky, které nesou zhruba 5 cm velké květy sklánějící se dolů. Aquilegia vulgaris se velmi aktivně kříží v přírodě i v zahradách a vznikají různé barevné kombinace a formy. Je poměrně těžké udržet pravost kultivaru ve výsadbě, silně se vysévá. Velice dobře a snadno se pěstuje ze semen a vyhovuje mu téměř jakákoli půda včetně jílovitých, zásaditých půd.
var. stellata je skupina kultivarů bez typické zahnuté ostruhy na konci květu a korunních plátků, které jsou nahrazeny několikrát zmnoženými, malými, barevnými kališními lístky, které jsou uspořádány podobně jako květ plnokvětého plaménku (Clematis). Aquilegia vulgaris var. stellata byla poprvé popsána Johnem Parkinsonem v roce 1629 jako „růžovitý orlíček“.
'Blue Barlow' je jeden z kultivarů série Barlow, která má své počátky v 80. letech, kdy Alan Bloom dostal semena dvoubarevného orlíčku od vnučky Charlese Darwina, Nory Barlow, po níž tento orlíček následně pojmenoval. Následným šlechtěním vyprodukoval několik barevných variet. 'Blue Barlow' má typicky plný květ s okvětními plátky sytě tmavě modrými a bíložlutým nenápadným středem.