Caltha palustris je domácí na většině území severní polokoule – v Evropě, v Asii a Severní Americe. Je domácí i v ČR, hojně se vyskytuje podél potoků. Roste v bažinách, mokřadech, vlhkých lužních lesích nebo podél potoků i stojatých vod.
Blatouch bahenní je bujně rostoucí trvalka s dlouhými, dutými, poléhavými lodyhami, které mohou v nodech zakořeňovat. Vytváří trsy tmavě zelených, lesklých, téměř kulatých či ledvinovitých, vroubkovaných listů, které mohou mít až 25 cm v průměru. Od března do května (podle počasí) vykvétají na olistěných stoncích zářivě zlatožluté, až 5 cm široké květy s pěti (výjimečně i více) okvětními plátky. Rostlina může být velmi proměnlivá, jen v ČR rozlišují botanici 4 poddruhy (subsp.).
Nejlépe se mu daří ve vlhkých, nevysychajících půdách bohatých na živiny. Vyhovuje mu plné slunce i lehký polostín, ale půda nesmí vyschnout, jinak ze stresu může trpět padlím. Hodí se na okraj vodních toků nebo jezírek či do trvale vlhkých bažinatých zón.
V Irsku se svazky květů věšeli na vrata, aby ochránily plodnost dobytka. Rostlina je v syrovém stavu jedovatá, obsahuje isochinolinový alkaloid magnoflorin. Poupata se ale mohou vařit a nakládat na styl kapary. Mladé listy jsou po převaření také jedlé.
