Epimedium pubigerum pochází z jihovýchodní části Bulharska, Turecka, podél pobřeží Černého moře až do západní Gruzie. Přirozeně roste ve vlhkých bučinách a dalších listnatých lesích, v křovinách a živých plotech.
Epimedium pubigerum vytváří poměrně kompaktní bochánky, které se rozšiřují krátkými oddenky. List je složený většinou z 5 nebo 9 oválných až kulatých lístků, které jsou řídce zubaté po okraji, zpočátku světle zelné, později tmavnou a mají lesklý kožovitý povrch, přičemž si stále zachovávají chloupkatý rub. V mírných klimatech jsou stálezelené, v klimatech s tuhými zimami často na podzim zbarví do bronzova a postupně během zimy degradují. Proto je dobré staré listy na konci zimy ostříhat. Nové listy raší světle zelené s purpurovým nádechem. Květní lodyhy nesou 1 list a řídký hrozen zhruba 30 květů vysoko nad shlukem listů. Je jedním z nejvyšších škornic, květenství dosahuje až 65 cm. Květy jsou malé, cca 1 cm v průměru. Květ má krémově bílé vnější okvětní plátky a zářivě žluté, zakrnělé a téměř schované vnitřní plátky. Kvete v dubnu až květnu.
Epimedium pubigerum preferuje stinné stanoviště pod opadavými stromy, které na jaře propustí sluneční paprsky a na podzim chrání rostliny svými opadanými listy. Po etablovaní toleruje i částečně slunné stanoviště. Přestože pochází z vlhkých bučin, toleruje poměrně dobře suché stinné stanoviště.
