Galanthus 'S. Arnott', někdy také uváděn jako kultivar sněženky podsněžník Galanthus nivalis 'S. Arnott'. Pravděpodobně se však jedná o křížence mezi G. nivalis a G. plicatus. Kultivar nalezl sněženkový nadšenec Samuel Arnott ve své zahradě ve Skotsku a zaslal jej E. A Bowlesovi, kde jej začali množit a později pojmenovali na Arnottovu počest.
Kultivar 'S. Arnott' patří mezi jedny z nejlepších vzrůstných soret sněženek. Vyniká velkými květy, jejichž vnější okvětní plátky jsou o něco kratší a výrazně širší než u G. nivalis. Vnější plátky jsou čistě bílé, vnitřní zdobí zelená skvrna ve tvaru obráceného písmene „v“. Květy krásně voní po medu (někdo uvádí po mandlích), vůni je cítit za slunného dne i v otevřené zahradě. Kvete od února do března podle počasí i později. Tento kultivar je sterilní, neprodukuje semena, ale rozrůstá se pomocí nových cibulek. Listy jsou sivozelené. V porostu působí mnohem plněji než základní druh.
Nejlépe roste v běžné, dobře propustné půdě v polostínu. Ocení na humus a organickou hmotu bohatou půdu. Daří se jí zejména pod korunami listnatých stromů, kde má na jaře dostatek světla a později potřebné přistínění zároveň se sušší půdou během léta, aby cibulky neuhnívaly. Cibulky se sází na podzim 7 až 9 cm hluboko.
