Geum rivale je naší domácí trvalkou a vyskytuje se také v celé Evropě kromě Středozemí, v severní Asii a Severní Americe. Jak název napovídá roste podél vodních toků, na březích, na vlhkých loukách a v lužních lesích.
Kuklík potoční vytváří přízemní růžici svěže zelených listů, které jsou zpeřené s výrazným koncovým lístkem. Vzpřímená, chudě větvená lodyha je hnědopurpurová a nese drobné nící zvonečkovité květy. Květy mají výrazný hnědopurpurový kalich a méně nápadné okvětní plátky, které mohou být v barvách od pastelově žluté, přes béžovou až po meruňkově oranžovou až světle růžovou. Kvete od poloviny května do července. Vytváří velmi rychle efektivní půdní pokryv. Ochotně se množí samovýsevem.
Geum rivale vyžaduje vlhčí, nevysychající, živnou půdu, prosperuje spíše v těžších, vlhčích půdách. Snese i rašelinné, mírně kyselé půdy. Pokud je půda celoročně vlhká, roste i na slunci. Častěji však v polostínu. Nesnáší suchá a horká léta s vysychající půdou.
Již ve Středověku byly známy léčivé účinky kuklíku potočního. Používal se při průjmech, zažívacích problémech, horečnatých infekcích nebo ztrátě chuti. Kuklík má protizánětlivé, potopudné, antibakteriální a stahující účinky.
