Helleborus foetidus pochází z jihovýchodní Evropy (od Velké Británie a Portugalska po Německo a Itálii). Roste obvykle na skalnatých svazích, podél silnic i ve světlých lesích, zpravidla na vápenitých půdách.
Poměrně krátkověká trvalka vytváří trs polodřevnatých stonků dosahujících okolo 60 cm. Na bázi květního stonku vyrůstají v růžici stálezelené, tmavě zelené, lesklé listy dělené do zhruba 12-ti úzkých, jemně zubatých lístků. Při rozemnutí listy odporně zapáchají, což tomuto druhu čemeřice dalo její název. Od února do dubna vykvétá na lodyze až 40 malých, nících, měchýřkovitých, světle limetkově zelených květů s purpurovým okrajem. Květy jsou doprovázeny světle zelenými listeny, které vytváří působivý kontrast vůči temně zeleným listům.
Čemeřici smrduté se nejlépe daří v polostínu, v dobře propustné zahradní zemině bohaté na organickou složku. Avšak prosperuje i v sušších půdách ve stínu opadavých stromů. Množí se ochotně semeny. Hodí se do přírodních partií, pod stromy nebo na okraj keřových skupin, kde zaujme texturou svých listů. Rostlina je jedovatá.
