Iris danfordiae

Iris danfordiae

kosatec Danfordové

Iris danfordiae pochází ze středního Turecka, kde byl nalezen v nadmořských výškách od 2000 do 3000 m. n. m. V domovině roste na slunných skalnatých svazích a suchých stráních.

Tento zakrslý kosatec dosahuje výšky maximálně 15 cm. Brzy na jaře (po odkvětu sněženek) vyrůstají z podzemní cibulky velké, zářivě žluté květy s olivově zeleným kropením na vnějších okvětních cípech. Květy sladce voní. Sivozelené, úzké listy se objevují zároveň s květy a po odkvětu se výrazně prodlužují. Listy zatahují až v průběhu června.

Iris danfordiae nejlépe prosperuje v dobře propustné, sušší, zemité půdě na plném slunci. Snese však i lehký polostín listnatých stromů. Nesnáší vlhké půdy, kde trpí houbovými chorobami. Cibule se vysazují na podzim (září, říjen) zhruba 10 cm hluboko. Po odkvětu mají cibulky tendenci vytvářet velké množství pacibulek (zvláště pokud jsou vysazeny mělko). Novým malým cibulkám zpravidla trvá několik let než dorostou do květu schopných rostlin, což může mít za následek výrazně menší násadu květů v druhém roce.

Výborně se hodí do skalek či štěrkových záhonů nebo do popředí dobře drenážovaného trvalkového záhonu.

Nároky na pěstování

Slunce

Půda suchá

Stanovištní okruhy: FS1, M1, SF1

Mrazuvzdornost USDA:
Z5 a vyšší

Choroby a škůdci

Žádné závažné choroby.

Potenciální škůdci: slimáci, šneci

Charakteristika

Kategorie: Cibuloviny, Skalničky

Výška: 10 - 15 cm

Šířka: 8 - 10 cm

Květy zářivě jasně žluté.

Doba kvetení: únor až březen

Listy zelené až sivozelené.

Habitus trsovitý

Uplatnění trvalky a její ocenění

  • Štěrkové záhony
  • Vonné trvalky