Iris histrioides pochází z oblasti středního Turecka, kde roste na horských svazích v nadmořských výškách okolo 1500 m. n. m.
Ze zásobních cibulek vyrůstají na krátkých stoncích, těsně nad zemí světle modré květy bíle kropenaté na vnějších květních plátcích navíc zdobené výrazně zářivě zlatožlutými pruhy. V době květu se teprve prodírají listy skrz půdu, takže osamocené květy naplno vyniknou. Později na jaře listy dorůstají výšky až 40 cm. Iris histrioides kvete velmi brzy zjara, zpravidla už během února či března a také poměrně brzy zatahuje. Cibulky se doporučuje vysadit na podzim (září, říjen), dokud je půda teplá, aby stihly dobře zakořenit.
Iris histrioides poroste nejlépe na slunném, v létě sušším stanovišti. Půdu preferuje dobře propustnou, písčitou, těžší půdy lze vylehčit i jemným štěrkem. Díky svým nárokům i nízkému vzrůstu se výborně hodí do skalek, ale dá se vysadit i na okraj trvalkového záhonu nebo do nádob společně s dalšími jarními efemery.
'George' se často uvádí právě pod druhem Iris histrioides, ve skutečnosti se však jedná o křížence s Iris reticulata. Celkový habitus je vyšší než u Reticulata hybridů a také má o něco větší květy měřící až 8 cm v průměru. Výrazně vonné květy jsou tmavě sytě fialové s kontrastními bílými a žlutými znaky na vnějších okvětních plátcích. Cibule by se měly sázet zhruba 12 cm hluboko do dobře propustné půdy.
