Ligularia przewalskii

popelivka Przewalského

čeleď: Asteraceae

syn. Senecio przewalskii, popelivka Převalského

Ligularia przewalskii pochází z travnatých svahů severozápadní Číny a byla pojmenována na počest Nicholase M. Przewalského (1839-1888), ruského objevitele a sběratele rostlin.

Tento druh popelivky se v zahradách pěstuje pro potěšení jak z vysokých, dlouhých květenství, tak i dekorativních listů. Dlouze řapíkaté, hluboce vykrajované listy tvoří až 7 úzkých, dále zubatých laloků. Listy jsou tmavě zelené s nádechem do purpurova a řapíky, stejně jako stonky nesoucí květenství, jsou téměř černé. Z pravidelného trsu jemně dělených listů vyrůstají v polovině léta drátovité, avšak pevné, černé stonky nesoucí dlouhé, úzké květenství menších, zlatožlutých kvítků. Květenství mohou ve vhodných podmínkách dosahovat výšky až 180 cm, obvykle ale v našich podmínkách dorůstají okolo jednoho metru.

Ligularia przewalskii nejlépe prosperuje na otevřených stanovištích, na plném slunci či v mírném polostínu. Půda by měla být spíše vlhčí, avšak Ligularia przewalskii snese relativně sušší prostředí než její příbuzná Ligularia dentata. Nejlépe bude prosperovat v živné, na humus a organické látky bohaté půdě, která nikdy nevysychá. Přes léto preferuje přistínění a v příliš horkých dnech může rychle vadnout. Oproti Ligularia dentata je také méně napadána slimáky a šneky.

Nároky na pěstování

Slunce až polostín

Půda vlhká a vodní plochy či jejich okraje

Stanovištní okruhy: FR2, FR3, GR2, GR3, WR1

Mrazuvzdornost USDA:
Z4 a vyšší

Charakteristika

Kategorie: Trvalky

Výška: 80 - 180 cm

Šířka: 50 - 90 cm

Květy zářivě žluté.

Doba kvetení: červenec až září

Listy tmavě zelené až s nádechem do purpurova.

Habitus trsovitý, vzpřímený/vertikály

Choroby a škůdci

Žádné závažné choroby.

Potenciální škůdci: slimáci, šneci

Uplatnění trvalky a její ocenění

  • Dobrá textura, forma
  • Ke zplanění
  • Okraj keřových výsadeb
  • Okrasné listem
  • Přírodní zahrada