Ligularia przewalskii pochází z travnatých svahů severozápadní Číny a byla pojmenována na počest Nicholase M. Przewalského (1839-1888), ruského objevitele a sběratele rostlin.
Tento druh popelivky se v zahradách pěstuje pro potěšení jak z vysokých, dlouhých květenství, tak i dekorativních listů. Dlouze řapíkaté, hluboce vykrajované listy tvoří až 7 úzkých, dále zubatých laloků. Listy jsou tmavě zelené s nádechem do purpurova a řapíky, stejně jako stonky nesoucí květenství, jsou téměř černé. Z pravidelného trsu jemně dělených listů vyrůstají v polovině léta drátovité, avšak pevné, černé stonky nesoucí dlouhé, úzké květenství menších, zlatožlutých kvítků. Květenství mohou ve vhodných podmínkách dosahovat výšky až 180 cm, obvykle ale v našich podmínkách dorůstají okolo jednoho metru.
Ligularia przewalskii nejlépe prosperuje na otevřených stanovištích, na plném slunci či v mírném polostínu. Půda by měla být spíše vlhčí, avšak Ligularia przewalskii snese relativně sušší prostředí než její příbuzná Ligularia dentata. Nejlépe bude prosperovat v živné, na humus a organické látky bohaté půdě, která nikdy nevysychá. Přes léto preferuje přistínění a v příliš horkých dnech může rychle vadnout. Oproti Ligularia dentata je také méně napadána slimáky a šneky.
