Miscanthus sinensis je domácí trvalkou v Japonsku, na Taiwanu a v Číně. Roste zde v pahorkatinách na slunných svazích, ale i ve vyšších horách. V domovině kvete od srpna do října, ale v našich podmínkách určité kultivary často ani nevykvétají. Vytváří statný trs vzpřímených stonků dosahujících až 2,5 m. Listy mají ploché čepele až 2 cm široké.
V kultuře existuje mnoho kultivarů, které jsou obvykle menší než původní druh. Nejlépe se jim daří na plném slunci v dobře propustné, ne příliš suché půdě. Také mrazuvzdornost se může v rámci kultivarů lišit. U Miscanthus sinensis se uvádí spolehlivá mrazuvzdornost do -20°C, někteří autoři uvádí až -25°C. Proto je lepší najít pro Miscanthus sinensis chráněnější polohu, kde není průvan či mrazová kotlina. Výborně se hodí do trvalkových záhonů, zvláště pro svůj vertikální habitus nebo do prériových či stepních výsadeb, kde dodá divokost. Na podzim přináší zbarvení listů, které zdobí zahradu po celou zimu. Doporučuje se ostříhat až na jaře (koncem března) zhruba 15 cm nad zemí.
'Gracillimus' je starý kultivar známý již od roku 1889, kdy se říkalo, že byl nalezen na Tahiti. Dlouho byl pěstován v Japonsku než byl introdukován do západní kultury. Díky více než stoletému pěstování tohoto kultivaru ze semen vzniklo mnoho různých selekcí, které lze dodnes najít pod tímto kultivarovým názvem. Ačkoli jsou jeho listy vždy výrazně úzké s bílým středním žebrem, jeho habitus se může poměrně výrazně lišit od úzkého vzpřímeného, který je až třikrát vyšší než širší, po téměř kopulovitý (stejně široký jako vysoký). Některé selekce mají dokonce různě široké listy v rámci jednoho trsu, což působí trochu nečistě nebo má tendenci se rozklesávat (zejména v živných půdách či ve stínu).
