Miscanthus sinensis je domácí trvalkou v Japonsku, na Taiwanu a v Číně. Roste zde v pahorkatinách na slunných svazích, ale i ve vyšších horách. V domovině kvete od srpna do října, ale v našich podmínkách určité kultivary často ani nevykvétají. Vytváří statný trs vzpřímených stonků dosahujících až 2,5 m. Listy mají ploché čepele až 2 cm široké.
V kultuře existuje mnoho kultivarů, které jsou obvykle menší než původní druh. Nejlépe se jim daří na plném slunci v dobře propustné, ne příliš suché půdě. Také mrazuvzdornost se může v rámci kultivarů lišit. U Miscanthus sinensis se uvádí spolehlivá mrazuvzdornost do -20°C, někteří autoři uvádí až -25°C. Proto je lepší najít pro Miscanthus sinensis chráněnější polohu, kde není průvan či mrazová kotlina. Výborně se hodí do trvalkových záhonů, zvláště pro svůj vertikální habitus nebo do prériových či stepních výsadeb, kde dodá divokost. Na podzim přináší zbarvení listů, které zdobí zahradu po celou zimu. Doporučuje se ostříhat až na jaře (koncem března) zhruba 15 cm nad zemí.
'Undine' byl vyšlechtěn německým odborníkem Ernstem Pagelsem sice již v roce 1987, ale zůstává dodnes velmi aktuální. Poměrně úzký, vzpřímený habitus dosahuje výšky do 2 m. Úzké, elegantní, zelené listy s bílým středním žebrem se obloukovitě sklánějí k zemi. Na podzim se listy barví do hnědooranžových odstínů a přes zimu zůstávají slámově béžové. Vzpřímené květní klasy jsou zpočátku růžovovínové, později se barví do stříbrnošedé.
