Salvia – Trvalka sezóny 2014

Salvia – Trvalka sezóny 2014 hlavní obrázek

 salvia-trvalka-sezony-2014 Trvalkou pro rok 2014 byla na jaře zvolena šalvěj, latinsky Salvia. Trvalka sezóny 2014 je již osmým titulem udělovaným pravidelně Spolkem českých perenářů. Kdo by neznal „babské ucho“ (Salvia verticillata; šalvěj přeslenitá), jehož odvar zachrání čarodějku Saxanu od návratu zpět do čarodějnického světa? Salvia si své jméno nese z latinského „salvare“, což znamená léčit, hojit. Skutečně je většina rostlin tohoto rodu pokryta jemnými chloupky, které obsahují hojivé oleje a při rozetření listů (resp. chloupků) výrazně voní. Používá se do čajů, olejů, mastiček i parfémů. Šalvěj lékařská je používána pro své protizánětlivé účinky a pomáhá při žaludečních či střevních potížích. A mimo to všechno ještě vypadá skvostně v zahradách!

A do zahrady je opravdu z čeho vybírat. Rod Salvia zahrnuje přes 1000 různých druhů od letniček přes trvalky až po polokeře rostoucí na všech kontinentech. Většina druhů u nás nepřezimuje, ale používají se hojně jako letničky v barvách od jasně modré přes fialovou, růžovou až do jasně červené či čistě bílé. Za škálou barev nezaostává ani rozmanitost habitů, výšek, a tvarů květů resp. nápadných a různě tvarovaných listenů. Posuďte sami záhon složený pouze z druhů rodu Salvia.

záhon šalvějí

Barevný a výškově členitý záhon složený jen z druhů rodu Salvia.

Z kruhových objezdů a lázeňských parků mnoho z vás zná klasické nízké letničky: šalvěj pomoučená (Salvia farinacea), šalvěj zelená (Salvia viridis) či šalvěj zářivá (Salvia splendens). Výjimečně elegantní a málo používaná letnička, Salvia uliginosa (šalvěj slatinná) působí něžně svým rozevlátým habitem a v druhé polovině léta přináší blankytně modré, drobné kvítky s bílou kresbou. Velké množství sytě nebesky modrých, velkých květů nese Salvia patens (šalvěj rozkladitá), kterou lze přezimovat v květináči v bezmrazém prostoru. Určitým přechodem mezi letničkami a trvalkami může být Salvia argentea (šalvěj stříbrná) pěstovaná jako dvouletka či v teplejších regionech jako krátkověká trvalka. Její obrovské, chlupaté stříbrnošedé listy připomínají listy divizny.

Salvia uliginosa

Salvia uliginosa

Salvia patens

Salvia patens

Salvia argentea

Salvia argentea

Mezi zahradními trvalkami vládnou kultivary a hybridy zejména od našich domácích šalvějí – hajní (S. nemorosa) a luční (S. pratensis). Tyto dvě šalvěje se velmi ochotně kříží a daly vznik mnoha kultivarům, které bývají různými autory řazeny pod různé druhy.

Změny v řazení kultivarů

salvia pratensis

Naše domácí trvalka Salvia pratensis na kavylových stepích v PP Sedlecké skály.

Botanici v nedávné době díky testům DNA dokázali, že S. × sylvestris (kdysi považovaná za přírodní druh) je ve skutečnosti křížencem dvou výše uvedených, a proto navrhují všechny kultivary (kromě zřejmých výjimek) uvádět právě pod tímto hybridem. V Čechách je však stále pevně zakořeněná původní nomenklatura a kultivary jsou řazeny pod druh Salvia nemorosa, čehož se prozatím držíme i my v naší trvalkové databázi. Aby to všechno nebylo příliš jednoduché, v literatuře se setkáme ještě se S. × superba, o které se dnes botanici domnívají, že je sterilním křížencem S. pratensis a S. amplexicaulis. S. amplexicaulis má však být pouze na východě rostoucí formou S. nemorosa. Příbuznost a podobnost všech výše vyjmenovaných je veliká. Kultivary se však mnohdy podstatně liší svou výškou, od kompaktních, kolem 30 cm vysokých po dobrých 60 až 70 cm, délkou kvetení, které začíná koncem května i schopností remontovat na sklonku léta. V uplynulých letech se šlechtění zaměřilo na purpurové stonky či výrazně zbarvené listeny, které prodlužují efekt kvetení. Mezi kultivary s oceněním AGM (pro výborné zahradní rostliny) patří 'Amethyst', 'Blauhügel', 'Caradonna', 'Mainacht', 'Ostfriesland', 'Porzellan' či 'Tänzerin'. 'Mainacht' byla také zvolena Plant of the Year 1997 (angl. Rostlina roku 1997) americkou organizací Perennial Plant Association.

salvia caradonna

Salvia 'Caradonna' v kombinaci s růžemi a tmavými kosatci na Chelsea Flower Show 2014 v Londýně.

salvia a trávy, šalvěj, šanta, nepeta

Úzká dlouhá květenství šalvěje, harmonicky doplňují stébla trav a v pozadí v tónu ladí šanta (Nepeta).

Od letniček přes trvalky se dostáváme až k polokeřům, někdy označovaným jako dřevnatějící trvalky. Nejčastěji používanou je Salvia officinalis, starodávná léčivka, která se dnes pěstuje v různých barvách květu a barevnolistých kultivarech. Výběr z šalvějí je opravdu pestrý.

Nároky na stanoviště

Salvia officinalis

Salvia officinalis

Různé druhy šalvějí rostou v rozličných klimatických pásech, od Severní Evropy po Afriku či Jižní Ameriku. Kultivary pěstované u nás většinou milují slunné, teplé stanoviště s dobře propustnou půdou. Obvykle ocení přísadu písku či jemného štěrku do substrátu. Nejlépe se šalvěje hodí na okraj trvalkového záhonu jako nízký lem, efektně vypadá vysazená ve větších plochách a driftech. Výborně se kombinuje s trávami, s jejichž jasně zelenými rašícími listy dobře kontrastují fialové květy. Podobného efektu lze dosáhnout také s květy kontryhele (Alchemilla mollis). Naopak harmonického ladění lze dosáhnou s podobně, avšak světleji, zbarvenou šantou (Nepeta), kosatci (Iris) či rozrazily (Veronica).

Salvia, Alchemilla

Fialové květy šalvěje kontrastují s limetkovými květenstvími kontryhele (Alchemilla mollis)

Sdílet příspěvek
FacebookPinterestGoogle+TwitterShare

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*