Actaea cordifolia roste přirozeně na východě Severní Ameriky na zalesněných kopcích Apalačských hor.
Ploštičník srdcolistý vytváří trsy svěže zelených listů dělených obvykle do 9 malých lístků dlanitě laločnatých (5 až 7 laloků). Jednotlivé lístky jsou 15 – 20 cm dlouhé, čímž se liší od Actaea racemosa, jejíž lístky jsou jen 3 – 10 cm dlouhé. Actaea cordifolia bývá někdy nesprávně označována jako Cimicifuga racemosa var. cordifolia ačkoli tyto dvě rostliny nejsou příbuzné. Z trsu vyrůstají přímé, až 150 – 200 cm dlouhé květní lodyhy, které se v horní polovině větví a nesou laterální úzce hroznovitá květenství, která měří 30 – 60 cm. Květenství jsou složena z velkého množství malých, krémově bílých kvítků bez nektárií na krátkých stopkách. Plodem je měchýřek.
Actaea cordifolia je jeden z nejjednodušších druhů rodu Actaea na pěstování. Nejlépe prospívá v bloudivém stínu opadavých stromů, ale snese více či méně stínu. Toleruje otevřenější a sušší pozice než jakýkoli jiný druh. Půdu ocení živnou s vysokým obsahem humusu a snese lehce vápenaté půdy. Trvalce trvá až 3 roky než se etabluje na stanovišti, to platí i pro dělení trsů. Po etablování však toleruje i kratší letní sucha.
Ploštičník obshuje látky, které mají prokázané účinky na zmírnění projevů menopauzy, pomáhají při menstruačních bolestech, používají se jako sedativa a mají protizánětlivé účinky. Ve velkých dávkách je rostlina jedovatá, poškozuje nervový systém.
