Astilbe chinensis pochází z východní Číny, Mongolska a Korei, kde obvykle roste ve vlhkých lesích či podél přistíněných potoků. Jedná se o poměrně variabilní druh, který silně odnožuje, rozrůstá se. Listy jsou dělené, dlouze řapíkaté, lístky jsou krátce řapíkaté, kopinaté, ostře dvojitě pilovité, sytě zelené. Nejen řapíky, ale také vzpřímené stonky tyčící se nad masou listů, jsou zabarvené do vínova či tmavě hněda v závislosti na stanovišti. Astilbe chinensis se velmi dobře pozná podle toho, že celá rostlina je rezavě chlupatá.
Vykvétá v srpnu, jako jedna z nejpozdějších čechrav. Laty jsou vzpřímené, husté, složené z drobných, růžových až purpurových kvítků. Květenství jsou vhodná k řezu do vázy i k sušení.
Nejlépe se jí daří v polostínu, v živné, dobře propustné půdě bohaté na organickou hmotu. Nevadí jí lehce kyselejší půda a částečně toleruje i lehký stín. Snese i slunné stanoviště, ale půda nesmí v létě vysychat. Ze všech druhů Astilbe snese nejvíce slunce a sucha (neznamená, že je suchomilná).
