Rod Monarda zahrnuje okolo 12 druhů letniček i trvalek pocházejících převážně ve východní části Severní Ameriky. Nejčastěji je lze najít v prériích, ve vlhkých křovinách i podél místních světlých lesů. V zahradní praxi se nejčastěji pěstují kříženci, na jejichž vzniku se podílely převážně dva druhy: Monarda didyma (zavinutka podvojná) a Monarda fistulosa (zavinutka trubkovitá).
Čtyřhranný, pevný stonek nese vstřícné, aromatické, kopinaté listy se zubatým okrajem. V přírodě dosahují výšky až 1,5 m, zahradní kultivary bývají zpravidla nižší. Rostliny se velmi aktivně rozrůstají podzemními výběžky a střed trsu odumírá, proto Monarda vyžaduje rozdělení a přesazení trsů jednou za 2 až 3 roky. Na vzpřímených stoncích se od července objevují hlávkovitá květenství podepřená purpurově zbarvenými listeny, které dávají vyniknout celému soukvětí. Hlávky vyrůstají na stonku v přeslenech nad sebou a jsou složeny z dvoupyskatých, vonných květů, které působí jako magnet na motýly a opylovače. Hodí se k řezu do vázy.
Monarda vyžaduje svěží až mírně vlhčí, nevysýchající půdu na plném slunci či v mírném polostínu. M. fistulosa a její kultivary snesou větší sucho než M. didyma, která je při stresu ze sucha více náchylná k padlí. Padlí je velkým problémem zavinutek, proto je nutné zajistit dobrou cirkulaci vzduchu. Jelikož Monarda koření mělce, doporučuje se přikrýt kořeny na zimu listím, chvojím či kompostem.
