Včera jsem se procházela naší loukou a kopretiny už pokvetou, co nevidět. Miluji tu rozevlátost, neformálnost louky plné malých drobných kvítků… Vždycky si vzpomenu na legendu mezi anglickými zahradami, odvážnou experimentovat ve všech zahradnických směrech. A víte co? Tahle zahrada má louku ve své předzahrádce. Od branky, podél hlavního vstupu až ke dveřím historicky chráněné budovy lemuje cestu krásná, bohatě kvetoucí louka.
Když vás život zkouší, co všechno vydržíte a vy se dostanete někam hodně hluboko, možná až na samotné dno, je uspokojující zjistit, že vás může podržet nad vodou láska k zahradám a rostlinám. A to i když jste zrovna uprostřed zimy. V těch nejhorších časech, které jsem si snad ani neuměla představit, mi myšlenky začali utíkat do vzpomínek. Do krásných vzpomínek. Často jsem se ocitla ve známých zahradách, obklopená květinami, krásou a klidem.
Při třídění fotek této zahrady mě napadlo, podle jakých kritérií se asi hodnotí nejkrásnější či nejoblíbenější zahrada? U mě je to rozhodně podle počtu nafocených snímků. Pro představu, zde se číslo blížilo tisícovce, což je rozhodně TOP 10. Pokud bychom chtěli být ještě sofistikovanější, byl by zajímavý poměr fotek vybraných pro publikování vs. celkový počet fotek. Zde je dost vysoký, nějakých 25%! A co víc, při procházení fotek jsem zjistila, že velká většina zachycuje široké pohledy na tuto jedinečnou zahradu.
Na Trvalkovém semináři v Průhonicích byla dne 8. března 2018 vyhlášená nová Trvalka sezóny. Členové Českého spolku perenářů vybrali pro rok 2018 Trvalkou sezóny jarmanku (Astrantia). Velmi elegantní nenápadná trvalka polostinných partií je jakousi Popelkou, skromně krásná a mnohými neobjevená. Její latinský název Astrantia poukazuje na květenství tvaru hvězdy. Nenechme se však mýlit tvarem květenství, nápadné listeny evokující cípy hvězdy obklopují středový okolík hustě nahloučených drobných květů. Ano, okolík. Kdo si trochu pamatuje botanické pojmy, okolík je květenství miříkovitých, a právě do této čeledi po boku mrkve (Daucus carota) či fenyklu (Foeniculum vulgare) spadá i jarmanka.
Přečíst článek >>
Letošní zima přinesla po delší době pořádnou sněhovou nadílku. Teploty se sice držely nízko pod nulou, ale trvalky si lebedily. Většina z nich zatažená pod zemí, tiše spící. Sníh jim dodával potřebnou izolační ochranu i vláhu. Proto když se koncem března nadprůměrně oteplilo vyjely cibuloviny i trvalky obrovskou rychlostí.
Trochu na slepo, soudě jen podle pár informací z internetu, jsem před minulou sobotu vyrazila na nepříliš vzdálenou zahradu na okraji chráněné krajinné oblasti Cotswolds. Soukromá zahrada The Old Rectory v typicky anglické vesničce Doynton otevírá pro veřejnost jen dva dny v roce, a tak jsem neměla tušení, co mě čeká a co víc, jak krásný příběh rodinné zahrady objevím. Majitelka zahrady patřící k budově staré fary (angl. název panství The Old Rectory), Edwina Dunn, totiž napsala velmi poutavou knihu o postupném vývoji celých 6 hektarů pozemků a představách její rodiny o idylickém životě na venkově.
Přečíst článek >>
Intenzivní inspirace z RHS Chelsea Flower Show mi vždycky koluje v žilách ještě několik týdnů poté, člověk je tím vším krásnem a dokonalostí jaksi přesycen. Všechny vysázené rostliny jsou v tom nejlepším (protože před výstavou strávili čas v ledničce nebo naopak v teplém skleníku, aby se zbrzdilo či urychlilo kvetení), chodníky jsou vyleštěny, trávník sestřižen na půlmilimetr přesně, všechny nedokonalosti odstraněny…
Jméno Rosemary Verey právem zaznívá mezi největšími dámami britského zahradničení jako jsou Gertruda Jekyll, Vita Sackville-West, Beth Chatto či Margery Fish. Ze zahrady kolem jejího rodného domu, Barnsley House, si odnesla inspiraci řada zahradníků, prostých lidí, kteří zakládali své vlastní zahrady, ale i známých osobností jako Sir Elton John či britský princ Charles, který si k Rosemary přišel pro rady při budování své zahrady Highgrove.
Za okny padá sníh se sněhem, vyložená plískanice, vítr fučí a já probírám fotky ze včerejšího výletu na hrabské sídlo s Brownovským krajinářským parkem, Wilton House poblíž Salisbury, kde jsme se procházeli v tričku s krátkým rukávem a užívali si první letošní zmrzlinu v kornoutu. Ale tak už to je, počasí v Anglii se mění rychle, a tak mám alespoň čas podělit se s Vámi o tu kvetoucí nádheru.
V Anglii se letos slaví velké výročí jednoho z největších krajinářských architektů v britské historii vůbec, Lancelota „Capability“ Browna, který se narodil přesně před 300 lety. Po všech formálních, barokních a renesančních stylech přinesl tehdy úplně nový koncept zahrady, tzv. krajinářský park. Vyznačuje se rozsáhlými, lehce zvlněnými, travnatými plochami, lemovanými skupinami stromů a často doplněnými rozsáhlou vodní plochou imitující přírodní jezero.
Digitalis purpurea pochází z jihozápadní Evropy, zejména od Francie přes Německo a Británie. Areál výskytu okrajově zasahuje až k nám.…
Digitalis purpurea pochází z jihozápadní Evropy, zejména od Francie přes Německo a Británie. Areál výskytu okrajově zasahuje až k nám.…
Digitalis lutea se vyskytuje v západní Evropě - od Španělska, až po Německo a Rakousko. Na jihu Itálie a na…
Digitalis ferruginea je domácí v jižní Evropě, na Balkánu, na sever zasahuje pouze do Maďarska na jihu až po Libanon.…
