Největší očekávání dokonce překonána

Při třídění fotek této zahrady mě napadlo, podle jakých kritérií se asi hodnotí nejkrásnější či nejoblíbenější zahrada? U mě je to rozhodně podle počtu nafocených snímků. Pro představu, zde se číslo blížilo tisícovce, což je rozhodně TOP 10. Pokud bychom chtěli být ještě sofistikovanější, byl by zajímavý poměr fotek vybraných pro publikování vs. celkový počet fotek. Zde je dost vysoký, nějakých 25%! A co víc, při procházení fotek jsem zjistila, že velká většina zachycuje široké pohledy na tuto jedinečnou zahradu.

V každé zahradě se totiž dá nafotit nespočet krásných detailů rostlin, ale celkové záběry jsou těžší. Odhalí každou nedokonalost - moc lidí, nežádoucí telegrafní sloup, modrá fasáda domu v průhledu... Tahle zahrada byla dokonalá. Ano, dokonalá! A to je z úst velkého perfekcionalisty nějaká pochvala.

Výjimečná zahradnice Beth Chatto

Řeč je o zahradách Beth Chatto. Beth Chatto byla velmi významná anglická zahradnice a školkařka, která je známá po celám světě a která ovlivnila celou řadu zahradníků. Nejvíce ji asi proslavil její přístup k zahradničení, dnes už legendární: "Right plant for the right place." (překl.: Správná rostlina na to pravé místo.) Znamená to, že maximálně ctila ekologické nároky rostlin, nesnažila se pěstovat kaktusy na břehu potoka, ale naopak hledala pro každou rostlinu ideální místo. Měla zálibu v méně známých rostlinách a nebála se experimentovat. Za svůj život napsala 8 knih, k nejznámějším patří The Dry Garden (překl. Suchá zahrada) nebo The Damp Garden (překl. Vlhká zahrada). Bohužel, pouhé dva dny po mé návštěvě v jejích krásných zahradách, dne 13. května 2018 zemřela v krásném věku 94 let.

Zahrady Beth Chatto trůnili na mém seznamu zahrad, kam bych se jednou chtěla podívat, už hodně dlouho. Očekávání rostla z každou knížkou, kterou jsem od Beth četla. Avšak očekávání mohou být zrádná, člověk si něco vysní v hlavě a skutečnost pak bývá jiná. V zahradách Beth Chatto se naplnila i ta největší očekávání.

Zahrada mnoha ekologických stanovišť

Zahrady Beth Chatto jsou asi nejznámější pro svou část nazývanou Dry Garden nebo také Gravel Garden (překl. Suchá nebo Štěrková zahrada). Jedná se o poměrně velkou plochu zamulčovanou štěrkem s výsadbami suchomilných trvalek, keřů a stromů, mezi nimiž se linou štěrkové chodníčky. Británie si stejně jako Česká republika prošla v posledních měsících extrémním obdobím sucha, ale tato část zahrady vydržela bez zalévání stále krásně kvetoucí (podle příspěvků na facebooku). Vrchní zahradník se dokonce na webu zahrad podělil o zkušenost, jaké rostliny snáší sucho v jejich štěrkové zahradě nejlépe, dočíst se můžete zde >>.

V první polovině května, kdy jsem zahradu navštívila, se však věhlasná Gravel Garden teprv probouzela. V tomto jarním období mě ale naprosto uchvátila tzv. Woodland Garden (překl. Hajní zahrada). Záplava květů všech podrostových trvalek tvořila souvislé barevné koberce, které byly hustě protkávány svěží jarní zelení čerstvě napučených listů stromů. V zahradách Beth Chatto nechyběla ani klasická záhonová výsadba doplněná pozdně jarními cibulovinami, růžemi a okrasnými keři. Centrální plochu tvořila tři propojená jezírka, napájená potůčkem, na jejichž březích se dařilo vhlkomilné vegetaci jako Lysichyton americanus, patrovité petrklíče (Primula pulverulenta) nebo rodgersie. Vše propojoval dokonale sečený, zelený trávník s precizně zastřiženými okraji. V současném vyprahlém počasí radost pohledět (i když jen na fotky).

Podrostové trvalky hrají na jaře prim

Mnoho lidí shledává stinné kouty zahrad náročné pro osázení a celkově nevzhledné. Mohu Vám zaručit, že po návštěvě Woodland Garden byste si přáli mít celou zahradu v lehkém polostínu. Alespoň já jsem to tak měla. Oko zahradníka vidí, že je zatím obrovský kus práce, jinak by břečťan (Hedera) a barvínek (Vinca) převálcovali všechny něžné hajničky. A že jich tu bylo... Od robustnějších kakostů (Geranium macrorrhizum a Geranium phaeum) a panašované bršlice (Aegopodium podagraria 'Variegatum') přes volně roztroušené semenící se druhy jako limetkově zelenožluté Smyrnium perfoliatum kontrastující s pomněnkami (Myosotis sylvatica) podél cest až po klasické lesní druhy jako například česnek medvědí (Allium ursinum), kokoříky (Polygonatum) dokonce ve svém tmavolistém kultivaru 'Betberg', měsíčnice (Lunaria rediviva) nebo kostival (Symphytum). Nechyběli ani trávy například drobná Melica uniflora nebo žlutolistá Carex elata 'Aurea' nebo rozmanité druhy kapradin jako vysoký pérovník (Matteuccia struthiopteris) či onoklea (Onoclea sensibilis).

Hajní partie však nevynikala jen pestrostí druhů a skvělou údržbou, ale i promyšlenou kompozicí. Ve stínu vzrostlých stromů se opakovaly skvrny jasně žlutozelené, kterou jednou tvořil trs okrasné trávy Carex elata 'Aurea', po druhé trs kvetoucích Smyrnium perfoliatum a do třetice třeba žlutolistá forma japonského javoru (Acer palmatum). Za velkým kmenem Vás náhle překvapí krásně růžově kvetoucí trs pivoňky (Paeonia mlokosewitschii). Prostě zahradnický ráj a hodně materiálu na přemýšlení.

Dodatek

A na závěr malé přiznání. Skutečnost návštěvy zahrad Beth Chatto mohla být jemně zkreslena mými růžovými brýlemi. Byla jsem totiž pár hodin před tím požádána o ruku pod košatým starým dubem v zahradě Hyde Hall. Tím bych se také chtěla omluvit za delší pauzu v psaní na Perenniculum, plánujeme totiž na podzim svatbu :-).