Při třídění fotek této zahrady mě napadlo, podle jakých kritérií se asi hodnotí nejkrásnější či nejoblíbenější zahrada? U mě je to rozhodně podle počtu nafocených snímků. Pro představu, zde se číslo blížilo tisícovce, což je rozhodně TOP 10. Pokud bychom chtěli být ještě sofistikovanější, byl by zajímavý poměr fotek vybraných pro publikování vs. celkový počet fotek. Zde je dost vysoký, nějakých 25%! A co víc, při procházení fotek jsem zjistila, že velká většina zachycuje široké pohledy na tuto jedinečnou zahradu. Více >>
Od autora: Tereza Antošová
Astrantia – Trvalka sezóny 2018
Na Trvalkovém semináři v Průhonicích byla dne 8. března 2018 vyhlášená nová Trvalka sezóny. Členové Českého spolku perenářů vybrali pro rok 2018 Trvalkou sezóny jarmanku (Astrantia). Velmi elegantní nenápadná trvalka polostinných partií je jakousi Popelkou, skromně krásná a mnohými neobjevená. Její latinský název Astrantia poukazuje na květenství tvaru hvězdy. Nenechme se však mýlit tvarem květenství, nápadné listeny evokující cípy hvězdy obklopují středový okolík hustě nahloučených drobných květů. Ano, okolík. Kdo si trochu pamatuje botanické pojmy, okolík je květenství miříkovitých, a právě do této čeledi po boku mrkve (Daucus carota) či fenyklu (Foeniculum vulgare) spadá i jarmanka. Více >>
Le Jardin Plume – venkovské kouzlo s podtónem francouzské formální zahrady
V pozdním létě se slunce sklání níž a níž a jeho paprsky mají tu kouzelně teplou, oranžovo-zlatou barvu. Claude Monet objevil kraj, kde je toto magické světlo ještě krásnější, údolí řeky Seiny v Normandii. V přístavu města Le Havre, kde Seina ústí do moře, namaloval Monet obraz Imprese (1873), po kterém bylo následně pojmenováno celé hnutí malířů. Pěkných pár desítek kilometrů proti proudu řeky, ne úplně daleko od Paříže založil Monet ve městě Giverny zahradu, kde nejen zahradničil, ale také namaloval mnoho svých obrazů. Více >>
V dendrologické zahradě nejsou jen zajímavé stromy
Jaro utíká všem zahradníkům ze všech sezón nejrychleji. I mě už pár týdnů (vlastně víc než měsíc) leží „v šuplíku“ kopa fotek z krásného jarního výletu a až teď jsem se dostala k jejich publikování.
V polovině dubna jsem se s babičkou a dědou vydala do Dendrologické zahrady v Průhonicích. Babička, nadšená zahradnice s láskou ke kytičkám, byla trochu skeptická: „Dendrologická zahrada? To budou samé stromy!“ Od vchodu v první zatáčce zažehly jiskru nadšení nebesky modré plicníky (Pulmonaria) v kombinaci s odkvétajícími květy čemeřic (Helleborus). Za druhou zatáčkou na Barevné louce pak zasvítily pásy narcisů (Narcissus) v různých kultivarech a bylo dokonáno. Babička neskrývala nadšení. A já byla spokojená, že jsem jí mohla udělat radost. Více >>
Dvojí jaro
Letošní zima přinesla po delší době pořádnou sněhovou nadílku. Teploty se sice držely nízko pod nulou, ale trvalky si lebedily. Většina z nich zatažená pod zemí, tiše spící. Sníh jim dodával potřebnou izolační ochranu i vláhu. Proto když se koncem března nadprůměrně oteplilo vyjely cibuloviny i trvalky obrovskou rychlostí. Více >>
Geranium – Trvalka sezóny 2017
Jaro je na spadnutí a Spolek českých perenářů odtajnil Trvalku sezóny. Pro letošní rok 2017 se jí staly kakosty (Geranium). Jestli rod Geranium něčím opravdu vyčnívá a převyšuje ostatní trvalky, tak je to jeho flexibilita. S ne moc velkou nadsázkou by se dalo říci, že lze najít vhodný kakost pro každou příležitost a stanoviště. Pravda, nejsou to žádné celebrity, které by zářili jako solitery, i když i pár takových se mezi kakosty najde. Například velmi oceňovaný kultivar 'Rozanne', který kvete od června až do září a velmi bujně roste, dosáhl na výjimečné britské ocenění Plant of Centenary (angl. Rostlina století)! Kakosty však plní úžasně svou roli výplňových trvalek, neupoutají sice na první pohled, ale když se zadíváte, najdete je snad v každé zahradě. Více >>
Podzimní slunce v anglické prérii
Konec léta utekl jako voda a s ranní jinovatkou zjišťuji, že už i podzim se přehoupává do zimy. Posledních pár měsíců se u mě neslo ve znamení nového začátku, stěhování zpět do Čech a vřelého vítání českých maličkostí jako je obyčejný chleba či sbírání hub v Křivoklátských lesích. Je prostě fajn být zase doma.
Více >>
Letničkový záhon na vlně
Letničkové záhony, speciálně ty vysázené jako podle pravítka do nejrůznějších ornamentů nebo zvířecích tvarů, opravdu jen těžko upoutávají moji pozornost. Již pár let se však k mému potěšení mění přístup k letničkovým záhonům a dává se více prostoru rozvolněnějším ba dokonce „divoce“ vypadajícím kompozicím. Například o letničkové louce celé vyseté ze semen jsem psala tady >>. Více >>
Příběh zahrady v Doyntonu
Trochu na slepo, soudě jen podle pár informací z internetu, jsem před minulou sobotu vyrazila na nepříliš vzdálenou zahradu na okraji chráněné krajinné oblasti Cotswolds. Soukromá zahrada The Old Rectory v typicky anglické vesničce Doynton otevírá pro veřejnost jen dva dny v roce, a tak jsem neměla tušení, co mě čeká a co víc, jak krásný příběh rodinné zahrady objevím. Majitelka zahrady patřící k budově staré fary (angl. název panství The Old Rectory), Edwina Dunn, totiž napsala velmi poutavou knihu o postupném vývoji celých 6 hektarů pozemků a představách její rodiny o idylickém životě na venkově. Více >>
Hazelbury Manor
Před týdnem se v Čechách konal Víkend otevřených zahrad, akce po vzoru anglických „Open Gardens“ a jedinečná příležitost navštívit soukromé či veřejnosti jinak zavřené zahrady a parky. Doufám, že jste někam vyrazili a užili si víkend. Já jsem také nezahálela a navštívila jsem hned dvě zahrady v rámci National Garden Scheme (angl. Národní zahradnický program), což je nezisková organizace poskytující záštitu soukromníkům i organizacím, které chtějí své zahrady otevřít pro veřejnost jen jednou či dvakrát do roka. Více >>